22. Třináctá lekce - šadda

بسم الله الرحمن الرحيم

Šadda je vlastně zdvojení písmene. Abychom nemuseli psát vedle sebe dvě stejná písmena, zapíšeme jen jedno a nad ním uděláme značku pro zdvojení, která vypadá trochu jako část písmene س. Vždy je ale třeba mít na paměti, že pod šadda jsou písmena ve skutečnosti dvě, i když je nevidíme. První písmeno vždy nese sukún a druhé písmeno nese haraka.

نَّ  je vlastně  نْ plus نَ

نُّ je vlastně نْ plus نُ

V této lekci si procvičíme pouze čtení písmene nesoucího šadda, před kterým se nachází hamza. Jak tedy přečteme první slovo v lekci? Představíme si, že písmeno بَّ  je vlastně tvořeno dvěma ب . První nese sukún a druhé nese fatha. Protože první nese sukún, musíme ho připojit k předchozímu písmenu, tak jak jsme se učili v dřívějších lekcích ohledně písmen nesoucích sukún. Bude to vlastně dvojitá jednotka. Přečteme tedy hamza - bá - fatha: ab. A hned jedním dechem budeme pokračovat dál, druhým písmenem ب, které nese fatha: bá - fatha: ba. Dohromady: abba. Pokud na slově zastavíme (waqf), budeme číst abb. Zastavení na šadda je silnější než zastavení na sukún, musíme to vyslovit ostře.

Druhé slovo v lekci čteme: hamza - bá - kasra: ib, bá - fatha: ba. Ibba. Při zastavení: ibb.

Pozor: vše se čte rychle, jedním dechem. Neděláme ve čtení žádné pomlky.

Vybrat si můžeme ze čtení tahadží al-lisán a tahadží an-nadhar, v obou případech se čte jak forma kdy pokračujeme ve čtení (wasl), tak forma při zastavení (waqf).